Legionella

Legionella a nařízení o pitné vodě

Mikrobiologická kvalita naší pitné vody může být silně ovlivněna instalací rozvodů pitné vody. Usazeniny v trubkách a topných kotlech, doba stagnace, kdy nejsou v provozu, stání naprázdno nebo stavební opatření, mrtvá vedení a prostory v těsnění a ventilech podporují tvorbu biofilmu a následně trvalé uvolňování patogenních mikroorganismů do pitné vody.

V dlouhých potrubních systémech se pravidelně nachází úseky s velmi příznivými podmínkami pro množení choroboplodných zárodků.

 

Zhruba ve 30 % instalací rozvodů pitné vody lze prokázat výskyt legionelly.

Neodpovídá-li voda mikrobiologickým požadavkům vyhlášky o pitné vodě, nesmí ji vlastník poskytovat ostatním. Pitná voda musí mít vždy takové vlastnosti, aby nedocházelo k obavám z ohrožení zdraví lidí (zákon o ochraně veřejného zdraví). Překročení mezních hodnot představuje zbytečné zdravotní riziko.

Legionelly se vyskytují ve spodní a povrchové vodě a v půdě. Jsou to následovníci techniky, kteří mají v domovních instalacích příznivé podmínky pro růst a množení. Protože se legionelly vyskytují v trubkách jak na studenou, tak i na teplou vodu, není vytopení oběhu teplé vody na vysokou teplotu trvalou sanační metodou.

Legionellen_Grafik

V každé směšovací baterii jsou teplá a studená voda ve fyzickém kontaktu a bakterie se mohou volně pohybovat v obou směrech.

ANOSAN®

  • Působí spolehlivě proti bakteriím, virům a plísním, zbytkům hormonů a antibiotik
  • Působí proti MRSA, Mers a Ebole
  • Spolehlivý účinek, nedochází k rezistenci
  • Alergické reakce nejsou známy
  • Nejedná se o nebezpečné zboží, použití je snadné a cenově výhodné
  • Žádné látky podléhající prohlášení
  • Bez organické chemie
  • Žádné problematické zbytky, žádná speciální likvidace
  • Odstupňované specifikace výrobků pro různé použití

ANOSAN® má vysoký redoxní potenciál, takže jsou oxidací narušeny buněčné membrány mikroorganismů.

anosan

Obr. pohlcování bakterie Escherichia coli

A) bez roztoku ECA
B) s roztokem ECA po 4 vteřinách
C) s roztokem ECA po 7 vteřinách

 

Elektrochemická aktivace jako potenciální postup k zabránění a eliminaci biofilmů v systémech pro pitnou vodu

Dipl. Biol. Andreas Otte, Dr. rer. nat. Jürgen Gebel, Prof. Dr. med. Martin Exner

Institut pro hygienu a veřejné zdraví při Univerzitě Bonn WHO Kolaborační centrum pro vodní management a komunikaci rizik pro podporu zdraví Sigmund-Freud-Str. 25, 53127 Bonn

Otázka:

V orientační studii byl testován účinek produktu elektrochemické aktivace na redukci biofilmů resp. s ohledem na zamezení vzniku biofilmu s pomocí modelu silikonové hadice.

Metoda:

Für die Untersuchungen wurde das ECA-Testprodukt dem kontinuierlich durch die biofilmkontaminierten und neuen Silikonschläuche fließenden Wasser mittels einer Dosieranlage in den Verdünnungen 1:200 und 1:400 beigemischt. Als Kontrolle wurden Systeme mit neuen und mit biofilmkontaminierten Schlauchsystemen ohne Desinfektionsmittelzudosierung untersucht. Die Untersuchungen der Schlauchstücke erfolgten mittels mikrobiologischer und rasterelektronenmikroskopischer Verfahren.

Výsledek:

Im Kontrollschlauch mit Biofilm (ohne Desinfektion) waren während des gesamten Versuchszeitraums über 37 Tage 1,4–2,2×106 KBE/cm2 nachweisbar.

Bei einer Zudosierung des ECA-Produktes in einer Verdünnung von 1:200 wurden die im Silikonschlauch mit zwei Jahre altem Biofilm vorhandenen koloniebildenden Einheiten (1,45 x106 KBE/cm2) nach 13 Tagen und bei einer Verdünnung von 1:400 nach 37 Tagen vollständig inaktiviert.

Dies entsprach einer Reduktion um >6 log/cm2 Schlauchoberfläche. In den zu Versuchbeginn sterilen Silikonschläuchen konnten während der ECA-Produktzudosierung (1:200- und 1:400-Verdünnung) zu keinem Zeitpunkt Bakterien auf der Schlauchoberfläche nachgewiesen werden, während in den Kontrollschläuchen ohne Desinfektionsmittelzudosierung nach 3 Tagen ca. 1.000 und nach 28 Tagen ca. 10.000 KBE/cm2 nachweisbar waren.

Durch Rasterelektronenmikroskopie konnte nachgewiesen werden, dass die Auflagerungen der mit dem ECA-Testprodukt behandelten Silikonschläuche mit Biofilm mit zunehmender Desinfektionsdauer flacher wurden. Nach einer Zudosierung von mindestens 25 Tagen begannen sich Teile des Biofilms abzulösen.

Auf den Oberflächen der zu Versuchsbeginn sterilen Silikonschläuche, die mit dem ECA-Produkt behandelt wurden, sind keine Ansiedlungen von Bakterien sichtbar. Ohne Desinfektion entwickelte sich jedoch ein schnell dichter werdender Biofilm. Die Untersuchung mit einem modifizierten Lowry-Assay ergab bei einer ECA-Produktdosierung von 1:200 eine Reduktion der im Biofilm enthaltenen Proteine nach 13 Tagen um 54,29 % und bei einer Zudosierung von 1:400 nach 37 Tagen um 61,40 %.

Shrnutí:

Das in dieser Studie untersuchten ECA-Produkt hat unter den im Studiendesign gegebenen Bedingungen sowohl Potentiale eine Biofilmbildung zu unterdrücken als auch eine Inaktivierung bzw. sogar eine Entfernung des vorhandenen Biofilms zu erzielen. Dabei zeigt es bei einer Konzentration von 1:200 nach 13 Tagen und bei 1:400 nach 37 Tagen eine vollständige Inaktivierung der Bakterien in einem zwei Jahre alten Biofilm. Auch in diesen Untersuchungen hat sich das Silikonschlauchmodell als praktikables Instrument zur Beurteilung eines Desinfektionsverfahrens für die Wasserbehandlung erwiesen.

Legionellen im Wasser
Translate »